JOBSHADOWING

18 – 22.9 2023

Zita Smolková, Šárka Trojanová

V rámci Job shadowingu (stínování na pracovišti) jsme na německém gymnáziu Roberta Schumanna navštívily hodiny angličtiny, hudební výchovy, zkoušku sboru a zakládání brass bandu (žesťový soubor).

Angličtina

Zhlédly jsme hodiny 5. – 12. ročníku, což věkově odpovídá naší 5. třídě až septimě (maturitní ročník – němečtí studenti mají o rok kratší povinnou docházku).

Co se týče nižších ročníků, výuka se nelišila od naší.

Vyšší ročníky se připravovaly na odlišný způsob maturitní zkoušky. Hodiny byly zaměřeny zejména na schopnost argumentovat při diskuzi a zároveň ji uplatnit například při psaní esejí. Co bylo pro nás nové, v hodinách se analyzovaly texty z hlediska stylistické a jazykové výstavby, žáci vyhledávali metaforické prostředky a další tropy a figury.

Ve všech ročnících učitelé víc pracovali s technikou, zejména s interaktivní tabulí, kterou používají i místo běžné tabule, všechna cvičení i z učebnice na tuto tabuli promítali. Za zmínku stojí i použití elektronických slovníků jako alternativy k běžným.

Co se týče rozdílů mezi naší a lipskou výukou:

• úplný zákaz používání telefonů v hodinách i o přestávkách, na školním dvoře i v jídelně
• žáci nemají sešity, ale složky, do kterých si zakládají pracovní listy
• na nižším gymnáziu pořizuje učebnice i pracovní sešity škola
• na vyšším gymnáziu nejsou pracovní sešity povinné, záleží na učiteli
• veškeré materiály z hodiny jsou se žáky sdíleny ve školním systému
• v hodinách je komunikativnější přístup, studenti často mění partnery pro diskuze i jiné úkoly
• úkoly se probírají podrobněji, na každém stráví poměrně dost času (samostatně, pak ve dvojicích, pak ve skupinách…)
• do 10. ročníku se třída na angličtinu nepůlí, vyučuje se v cca 27 žácích
• v posledních dvou ročnících se skupiny dělí ne podle jazykové úrovně, ale podle typu maturity, který si žáci vyberou
• finální zkouška (arbitury exam) se skládá z psané diskuze na zadané téma, analýzy textu z hlediska obsahu a stylu a ústní zkoušky – diskuze ve dvojici a překlad textu z němčiny do angličtiny
• v rámci hodin čtou i beletrii, žáci všichni dostali knihu ke společnému čtení

Hudební výchova

Navštívily jsme zkoušku gymnaziálního pěveckého sboru, brass bandu a hodinu hudební výchovy v 6. ročníku (naše septima).

Zkouška sboru (cca 70 členů) začínala tradičně rozezpíváním, k tomu byla přiřazena dechová a artikulační cvičení. Písně byly nacvičovány velmi pečlivě a systematicky, detailně se postupovalo po jednotlivých frázích, které se rovnou trénovaly s frázováním, dechem i dynamikou. Žádný hlas nenacvičoval rovnou celou skladbu.

Zkouška brass bandu nebyla příliš přínosná, protože šlo o první zkoušku vůbec, děti se učily správnému nátisku a dechu.

Hodina hudební výchovy byla hodně teoretická, žáci byli podrobně seznámeni s pojmy rytmus, takt a metrum. Vedli si detailní zápisy a trénovali teoreticky, zopakovali si délky not a pomlk apod. Teoretická část trvala 60 minut, během kterých seděli žáci v lavicích a poslouchali nebo psali. Poslední půlhodinka byla věnována nácviku kánonu Global funk.

Rozdíly mezi naší a německou výukou

• výuka probíhá v dvouhodinových blocích
• třída se na výchovy nedělí
• výuka probíhá v klasické učebně s klavírem – žádný prostor pro pohybovou výchovu

Obecné rozdíly v systému školství:

• rodiče mají větší roli v chodu školy – přímo se podílejí na tvorbě pravidel (rada složená ze 4 učitelů, 4 rodičů a 4 studentů), musí schválit veškeré školní aktivity, výjezdy apod.
• třídnice je více propojená mezi učiteli, rodiči a žáky – kromě tématu hodin si rodiče můžou zobrazit sdílené materiály a komunikovat se školou
• žáci nesmí vycestovat na dovolenou mimo prázdniny
• v posledních dvou ročnících nemají žáci třídy, dělí se na všechny předměty
• velké testy pro 11. a 12. ročník jsou tvořeny centrálně pro všechny studenty (vedoucí sekce)

Čemu v současné době čelí německá škola:

• slabá mezipředmětová spolupráce
• imigrační problémy, neshody mezi žáky s odlišným náboženským přesvědčením

VĚRA VRBÍKOVÁ

ZPRÁVA ZE STÍNOVÁNÍ ERASMUS KOŠICE 2024

V první řadě musím říci, že možnost stínovat ve Slovenské republice byla pro mě velkým přínosem. Díky naší společné historii a podobnému jazyku jsem mohla porozumět veškerým nuancím, které tvoří školský systém na Gymnáziu Šrobárova. Rovněž Slovenská republika mě učarovala svojí krásnou krajinou a atmosférou měst, která určitě ještě někdy v životě navštívím.

Přestože se má začínat pozitivně, tak já to tentokrát obrátím, neboť negativních skutečností bylo mnohem méně než těch pozitivních.

Velkým stínem na slovenské výuce je určitě přílišná direktivnost státu, který vyučujícím striktně nařizuje látku, jež mají se studenty probrat, a to včetně povinné četby. Učitelé pak mají detailně rozepsaný tematický plán na celý školní rok, hodinu po hodině, tohoto plánu se pak musí držet. Stejně jako u nás tento vzdělávací plán vymýšleli lidé, kteří nepřijdou do kontaktu s mladou generací, tudíž praktické využití jejich výukových plánů studenty nebaví, což není rozhodně chyba samotných učitelů, jež dělají první poslední, aby studenty pro látku nadchli. Chápu, že společné ,,osnovy pro všechny” zjednoduší mnohé ve školním systému, ale například literatura je i umělecká disciplína, a když svážete umění do tabulek, tak nikoho nebude bavit. Samotní vyučující jsou s tímto nespokojení, ale ze své pozice nejsou toto schopní ovlivnit.

Toto platí i o učebnicích, vyučující mohou používat jen učebnice schválené ministerstvem, což je sice stejné jako u nás, ale na Slovensku bohužel nemají takový výběr učebnic. Některé slovenské kolegyně se mi přiznaly, že čerpají z materiálů vydaných v České republice, které pak pro studenty musí překládat.

Nyní již budu pokračovat v pozitivní reflexi svého stínování, neboť jsem díky němu poznala mnoho nových postupů a nápadů, které budu moci realizovat ve své výuce. Jedná se především o rozdíly mezi našimi školami.

Velice se mi líbil vztah a komunikace mezi vedením školy a samotnými vyučujícími. Díky přísné politice paní ředitelky, která pečlivě vybírá jednotlivé učitele, se vyučující na Gymnáziu Šrobárova mohou považovat za vybrané jedince, což ovšem na ně klade i velké požadavky. Každý vyučující dostane v prvním roce po nástupu na gymnázium smlouvu na dobu určitou, během tohoto roku vedení školy prověřuje jeho kvality prostřednictvím hospitací, dotazníků a pohovorů. Pokud daný vyučující nenaplňuje požadavky školy, odchází již během nebo po skončení prvního roku.

Jistý tlak na vyšší standart ze strany vedení školy následuje po celou dobu zaměstnání na škole. Učitel má několikrát za školní rok předem neohlášenou hospitaci, pravidelně vyplňuje dotazník, který se týká jeho osobní spokojenosti s fungováním školy. Samozřejmostí je i každoroční osobní pohovor s ředitelkou o vzájemné spokojenosti s prací na škole. Díky kvalitě vyučujících pak nejsou problémy ve vztazích mezi žáky a učiteli. Za odměnu pak vyučující získávají dobré platové ohodnocení a skvělé pracovní podmínky, jež se týkají i vybavení jednotlivých kabinetů.

Rovněž oceňuji i snahu o využívání nových metod, při kterých mají žáci pracovat samostatně, vyhledávat si informace a prakticky je využívat. Učitel je pak jakýmsi koordinátorem jejich vzdělání, uvádí jejich znalosti na pravou míru. Zároveň chválím snahu o praktické využití látky. Na tento posun ve výuce opět dbá vedení školy svým dohledem. Na druhou stranu jsem moc ve výuce nezaznamenala moderní technologie, které mohou výuku opět velice obohatit a zpestřit.

Za velkou výhodu považuji i třídnickou hodinu, kterou má každá třída jednou za dva týdny. Třídní profesor pak nemusí obětovat své hodiny, aby vyřídil třídnické záležitosti, jako například omluvenky, poplatky a další. Pokud třídní učitel nemá, co by s žáky řešil, může pracovat na osobnějším vztahu ke studentům, třeba i procházkou po Košicích.

Dalším rozdílem, který se mi velice líbil, je třídění žáků dle jejich zájmů hned od prvního ročníku střední školy. Dle jejich vzdělávací orientace je pak posílena výuka některých předmětů. Pokud by si některý ze studentů svůj obor rozmyslel, může klidně přestoupit do jiné třídy. Vyvarují se tím nezájmu o výuku ze strany studentů a posilují tím praktičnost výuky.

V neposlední řadě považuji za pozitivní rozdíl i digitální informační systém, který propojuje třídní knihu, tematické plány a přípravy samotných učitelů. Každý vyučující se pak může jednoduše orientovat v chodu školy. Velkou výhodou pro žáky je pak předběžný zápis testů do systému, díky čemuž se nemůže stát, že by studenti psali dva velké testy během jednoho dne.

Celkově musím říci, že tato zkušenost velice obohatila můj učitelský život. Nyní pohlížím na naši školu jiným pohledem, mám spoustu námětů na zlepšení, naopak jsem ráda, že český školní systém není tak direktivní jako slovenský. Takovéto příležitosti by se měl chopit každý kolega, neboť nás může posunout dál.